smysly

(smysly mravenců)

čich

Kontaktní čich umístěný na lomeném tykadle (přesněji na bičíku) mravenci umožňuje vnímat pestrou škálu chemikálií nacházejících se v jeho dosahu. Každý článek bičíku, bývá jich různý počet, indikuje přítomnost jen určité chemikálie či skupiny sloučenin. Dohromady pak mravenci umožňují nejen rozeznat potravu od jedu ale umožňuje mu komunikovat na chemické bázi. Výzkumníci se již dlouhou dobu zabývají přesným určením, jaké látky mravenci cítí a to jakými články bičíku. Není to však práce jednoduchá a vyžaduje mnoho času.

zrak

Zrak je evolucí postupně potlačován do pozadí důležitosti, protože se jedinci po většinu svého života vyskytují pod zemským povrchem - v říši tmy, kde se uplatňuje převážně kontaktní čich. Přesto je však jejich zrak obstojný. Barevné spektrum, které vnímají prostřednictvím složených očí je velice podobné spektru vnímanému např. včelami. Jedná se o spektrum, které je o něco posunuté do vyšších vlnových délek. Dále disponují rozlišovacím úhlem asi 1°. To znamená, že dokáží rozlišit dva body vedle sebe až od vzdálenosti odpovídající 1° z pomyslného kruhu o 360°. Jakékoliv body ležící blíže sobě jsou pro něj bodem jedním (Pro srovnání: u člověka jej tvoří asi 1´). Avšak předměty ostře rozlišují na velice malou vzdálenost a to asi na dvojnásobek své délky. Často tak můžeme vidět, jak dělnice mine potravu jen o několik milimetrů a vůbec ji nezaregistruje. Díky temenním očkům je mravenec schopen lepší navigace. Spekuluje se o možnosti, že si jimi při svých cestách za potravou "fotí" stávající stav oblohy nebo záchytných bodů ve směru návratu k hnízdu. Při zpáteční cestě tyto "fotky" srovnává s viděnou skutečností. Pokud se obrazy shodují, hnízdo nebude daleko.

chuť

Chuť je velice podobná chuti ostatních mnohobuněčných. Jedná se vlastně o chemický detektor v roztocích. Je lokalizován na jazyku. S určitostí víme jen to, že mravenec rozlišuje sladkou chuť. Vše, co je sladké, je totiž velice energeticky bohaté a tudíž žádané. O ostatních chutích (slaná, hořká a kyselá) můžeme jen spekulovat.

sluch

Sluch je lokalizován hned na několika místech různě po těle. Nejdůležitější centrum je v bázi tykadel a nazýváme jej orgánem chordotonálním. Dále však i v holeních předních nohou (u některých druhů i v holeních zbylých nohou), na čtyřech různým místech hrudi a v tělní stopce. Podle všeho proto, že tento smysl zatím není jednoznačně potvrzen. Nejde o sluch, jak jsme na něj zvyklí, ale o jakýsi detektor vibrací. Ve výsledku je to však dost podobné. Usuzuje se, že mravenci nedisponují obzvláště kvalitním sluchem.

svalový smysl

Svalovým smyslem rozumíme schopnost mravenců zapamatovat si (bezděky) a poté i přesně napodobit již provedené pohyby. Například, když dělnice vyrazí za potravou a nějakou najde, vypraví se přesně zpět k hnízdu, protože si zapamatovala přesný počet kroků a směr tohoto pohybu.

ostatní smysly

Ostatní smysly jsou pro nás jen špatně představitelné. Spekuluje se o smyslech, které mravencům umožňují vnímat teplo, světlo působící na povrch těla, radiaci a mnoho dalších ekologických vlivů, které na ně působí.